První debata Kultura volí 2026 otevřela otázky financování, infrastruktury i svobody kultury

Jak financovat pražskou kulturu, zajistit důstojné podmínky lidem, kteří v ní pracují, rozvíjet kulturní infrastrukturu také mimo centrum města a zachovat nezávislost kulturních institucí? V pondělí 31. srpna se v Divadle X10 uskutečnila první ze série předvolebních debat Kultura volí dialog 2026. Zástupci politických uskupení kandidujících v pražských komunálních volbách diskutovali o budoucnosti kultury v hlavním městě. Série bude v září pokračovat v Plzni, Olomouci, Brně a Českých Budějovicích. 

Pražská debata zahájila letošní sérii Kultura volí dialog, která se po loňském ročníku věnovaném parlamentním volbám přesouvá na komunální úroveň. Právě města totiž rozhodují o významné části podmínek, v nichž kulturní instituce, nezávislé organizace, umělci a další pracovníci v kultuře působí.

Debatu moderoval Mario Kubaš. U jednoho stolu se setkali Anna Patočková za ANO, Ondřej Chrást za Jsme PRAHA, Adam Zábranský za Piráty, Adam Scheinherr za koalici Praha sobě, Zelených a KDU-ČSL, Václav Láska za SEN pro Prahu, Tomáš Slabihoudek za Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09), Milan Urban za SPD a Petr Prokop za STAN.

Diskuse se postupně věnovala strategickému směřování pražské kulturní politiky, financování kultury a pracovním podmínkám, kulturní infrastruktuře i roli kultury při ochraně demokratické a svobodné společnosti.

Více peněz, ale také větší předvídatelnost

Jedním z nejsilnějších témat večera bylo financování kultury a zejména pražský grantový systém. Diskutující se v různé míře shodovali na potřebě navýšit prostředky směřující do kultury. Zazněly také konkrétní návrhy na růst alokace financí do grantového systému a úvahy o jeho pravidelné valorizaci tak, aby financování reagovalo na inflaci a vývoj nákladů.

Vedle samotné výše podpory se opakovaně vracela otázka její stability a předvídatelnosti. Kulturní organizace plánují svou činnost s výrazným předstihem, pozdní rozhodování o dotacích proto komplikuje přípravu programu i jejich dlouhodobější fungování. Debata otevřela také možnost úprav grantového systému, které by lépe zohledňovaly nové a začínající projekty.

Výrazným tématem byly rovněž podmínky lidí pracujících v kultuře. Diskutující upozorňovali na nízké odměňování jak ve zřizovaných institucích, tak na nezávislé scéně a na obtížnou situaci organizací, které si kvůli nedostatku prostředků nemohou dovolit standardní zaměstnanecké vztahy. V debatě opakovaně zaznívalo, že investice do kulturních budov a infrastruktury musejí doprovázet také investice do lidí, kteří kulturu vytvářejí.

Kultura nemá končit v centru Prahy

Další část diskuse se soustředila na kulturní infrastrukturu a její rozmístění po městě. Přestože Praha disponuje mimořádně bohatou kulturní nabídkou, řada diskutujících upozorňovala na její výraznou koncentraci v centru. Jednou z cest dalšího rozvoje by proto měla být větší podpora kultury v okrajových částech Prahy a na sídlištích.

Mluvilo se o využívání městských nemovitostí pro kulturní účely, dostupnosti ateliérů a dalších prostor pro tvorbu nebo o vzniku lokálních kulturních center. Debata se dotkla také vztahu hlavního města a městských částí a možností, jak jejich kulturní projekty systematičtěji podporovat.

Diskutující otevřeli rovněž téma veřejných kulturních institucí, které mohou nabídnout alternativu k současné podobě příspěvkových organizací a vytvořit podmínky pro větší institucionální nezávislost. Praha by podle některých účastníků mohla patřit mezi města, která tento model začnou aktivně využívat. Zároveň se otevřela otázka velkých nezřizovaných institucí a možnosti jejich posunu do jiné formy podpory.

Vltavská filharmonie ano, ale za jakých podmínek?

Jedním z témat, na němž se rozdíly mezi jednotlivými politickými postoji ukázaly nejvýrazněji, byla Vltavská filharmonie. Většina diskutujících její vznik podporovala a vnímala jej jako příležitost posílit postavení Prahy mezi významnými evropskými kulturními metropolemi. Zároveň ale zaznívaly otázky týkající se celkových investičních nákladů, financování budoucího provozu i zapojení státu do financování projektu.

Část diskutujících zdůrazňovala, že takto rozsáhlá investice nesmí v budoucnu omezit prostředky určené na provoz stávajících kulturních institucí a podporu grassroots nezávislé scény. Debata tak nebyla pouze otázkou, zda Vltavskou filharmonii postavit, ale také jak nastavit její financování a provoz tak, aby její vznik nešel na úkor ostatních součástí pražské kultury.

Kultura jako prostor svobody

Závěr debaty patřil vztahu kultury a demokracie. Napříč diskusí zaznívala potřeba chránit svobodu umělecké tvorby a nezávislost kulturních institucí a omezit přímé politické zásahy do jejich fungování.

Kultura byla v debatě představena nejen jako oblast umělecké tvorby, ale také jako prostor, který pomáhá společnosti vést dialog, vzdělávat, integrovat nové obyvatele a posilovat její odolnost. Diskutující připomínali její význam v krizových situacích i roli, kterou může sehrávat při ochraně demokratických hodnot. Zmiňován byl také význam sousedské kultury a lokálních kulturních aktivit jako prostředku pro setkávání různých skupin obyvatel a integraci cizinců.

Pražskou debatou série Kultura volí dialog 2026 nekončí. Další setkání politické reprezentace s kulturní veřejností se uskuteční 8. září od 19.00 v plzeňské Moving Station, 14. září od 18.30 v olomouckém Divadle na cucky, 15. září od 16.30 v brněnském CO.LABS a 17. září od 19.30 na půdě Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.

Pořadateli pražské debaty jsou Asociace profesionálních divadel, Asociace nezávislých divadel ČR a České středisko Mezinárodního divadelního ústavu ITI.